 |
|||||
|
Úvod Úzkostné stavy Model úzkosti Agorafobie Specifické fobie Sociální fobie Panická porucha Generalizovaná úzkostná porucha Obsedantně kompulsivní porucha Reakce na závažný stres Terapie Kontakt |
Úzkostné stavyÚzkostné stavy v mírné formě občas zažívá každý z nás. Problémem se ale stávají tehdy, pokud je začneme prožívat nepříjemně stále častěji, silněji nebo když začnou být spojeny s nějakou situací, kdy se pak objevují pravidelně a dokonce začnou bránit nějaké činnosti. Té se pak raději vyhneme, abychom předešli nepříjemnému stavu. Dokonce můžeme začít silně prožívat obavu předem, že se „TO“ bude opakovat (tzv.anticipační úzkost, jinak řečeno strach ze strachu)…Vše začíná nejčastěji tím, že prožijeme fyzicky a psychicky nepříjemný stav, který nás zaskočí až vyděsí. Nejčastější tělesné příznaky jsou: zrychlený tep (bušení srdce), pocení, třes, vnitřní chvění, obtížné dýchání, pocit zalykání se, bolesti nebo nepříjemné pocity na hrudi, břišní nevolnost, pocit slabosti v končetinách, návaly horka nebo chladu, pocity znecitlivění nebo mravenčení… Nejčastější psychické příznaky: pocit závratě, neklidu, strach z mdloby, ze ztráty kontroly, strach ze „zešílení“, strach ze smrti… Přirozenou a správnou reakcí je, že vyhledáme odbornou lékařskou pomoc, kdy lékař vyšetří náš zdravotní stav. Teprve když po základních vyšetřeních vyloučí souvislost mezi našimi příznaky a tělesným onemocněním, je možné zvažovat, zda šlo o úzkostný stav. To ale bývá pro řadu postižených nepřekonatelným problémem, protože oni přece nejsou „blázni“. Oni si přece nic nenamlouvají. Ty tělesné příznaky velmi výrazně prožijí. Proto je pro ně takřka nepřijatelné, že jim „nic“ tělesně není. Často se začnou dožadovat dalších a dalších odborných vyšetření, které konečně musí zjistit, co jim skutečně po tělesné stránce je. Nebo je základní vyšetření uklidní pouze do té doby, než se úzkostný stav zopakuje. Proto je jedním z hlavních úkolů těchto stránek pomoci uvěřit závěrům lékařských vyšetření a přijmout variantu, že se jedná "pouze" o úzkostnou poruchu. Také se může každý přesvědčit, že se jedná o problém řešitelný, že je vhodné vyhledat odbornou pomoc a hlavně, že se za tento stav naprosto nemusí stydět, protože se jedná o výrazně rozšířený psychický problém. |
||||
 |
|||||